Kunětická hora
Charakteristickou dominantu rovinatého pardubického kraje tvoří odedávna vrch s doloženým osídlením již v období pravěku. Existenci rozsáhlého středověkého hradu lze předpokládat ve 2. polovině 14. století. Strategicky významný hrad se stal známým v době husitského hnutí, kdy byl obsazen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka. V roce 1491 Kunětická hora přešla do majetku Viléma z Pernštejna a do roku 1548 byla provedena největší přestavba hradu v pozdně gotickém a renesančním stylu. Na konci třicetileté války byla Kunětická hora dobyta švédskými vojsky. Vypálený a vypleněný hrad pak začal rychle podléhat zkáze, kterou uspíšila i těžba kamene trvající až do počátku 20. století. Přes veškeré snahy v 19. století se nepodařilo zajistit záchranu chátrajícího hradu. Teprve ve 20. století byla zahájena jeho obnova, další etapa prací pokračovala po 2. světové válce.